Rusko se po roce 2024 stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.

„Samozřejmě budeme plnit všechny své závazky vůči partnerům, ale rozhodnutí o odchodu z této stanice po roce 2024 bylo přijato,“ řekl Borisov. „Myslím, že do té doby začneme vytvářet ruskou orbitální stanici,“ dodal. Vybudování ruské orbitální stanice (ROSS) bude podle něj hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý na dotaz agentury TASS řekl, že rozhodnutí odstoupit z projektu ISS po roce 2024 bylo přijato už dříve. Borisovovo prohlášení podle agentury AP potvrdilo předchozí vyjádření ruských představitelů o záměrech Moskvy opustit Mezinárodní vesmírnou stanici po tomto roce.

Borisov stanul v čele ruské vesmírné agentury v polovině července, kdy vystřídal Dmitrije Rogozina. Do té doby Borisov zastával funkci vicepremiéra a věnoval se otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů.

Co postavila konkurence

ISS je v současné době jediná trvale obydlená stanice mimo Zemi. Před ní fungovala v letech 1986 až 2001 první taková, a to ruská stanice Mir. Sovětský svaz vyslal svou první vesmírnou stanici Saljut-1 v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.

Svou vlastní stanici Tchien-kung (Nebeský palác) buduje ve vesmíru Čína, první modul Tchien-che (Nebeská harmonie) je na oběžné dráze od loňského dubna, letos v červenci k němu přibyla druhá část nazvaná Wen-tchien (Hledání nebes). Třetí a poslední modul Meng-tchien (Snění o nebesích) vyšle Peking do vesmíru asi v říjnu. I na čínské stanici už je posádka, ovšem jen na krátkodobé misi.

Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, v roce 1993 se pak přidalo Rusko. Projekt Freedom se později přejmenoval na Alpha, aby nakonec skončil u Mezinárodní vesmírné stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 19 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025
Načítání...